Co přesně zákon ukládá
§ 295 odst. 2 občanského soudního řádu zní doslova:
„Plátce mzdy musí oznámit soudu do jednoho týdne, že u něho přestal povinný pracovat. Zároveň zašle soudu vyúčtování srážek, které ze mzdy povinného provedl a vyplatil oprávněným a oznámí soudu, pro které pohledávky byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy a jaké pořadí mají tyto pohledávky.“
Jsou to tedy tři věci najednou, ne jedna:
- oznámení, že u vás zaměstnanec přestal pracovat,
- vyúčtování srážek — co jste srazili a co jste komu vyplatili,
- přehled pohledávek a jejich pořadí.
Ustanovení mluví o soudu, protože upravuje výkon rozhodnutí. Ve většině případů dnes vede řízení soudní exekutor a komunikujete s ním — do jeho rukou tedy patří i tohle oznámení. Pokud si nejste jistí, komu psát, řiďte se tím, kdo vám doručil exekuční příkaz.
Týden je krátká doba, a začíná dřív, než čekáte
Lhůta neběží od výplaty poslední mzdy ani od chvíle, kdy mzdová účetní zpracuje poslední uzávěrku. Běží od skončení pracovního poměru. Poslední mzda se přitom počítá až v dalším měsíci — takže se snadno stane, že lhůta uplyne dřív, než na oznámení vůbec přijde řada.
V praxi to bývá tenhle sled: zaměstnanec odejde k 31. srpnu, mzdová účetní se k srpnovým mzdám dostane během září, a oznámení se pošle „až se to spočítá“. To už je ale pozdě.
Proč se to vyplatí ohlídat: § 292
Když zaměstnavatel srážky neprovede řádně nebo včas, může se oprávněný obrátit na soud a požadovat po plátci mzdy vyplacení částek, které měly být sraženy (§ 292 občanského soudního řádu). Peníze pak neplatí dlužník, ale zaměstnavatel — a shánět je zpátky po bývalém zaměstnanci je jeho problém.
Tohle je hlavní důvod, proč u odchodů nestačí spoléhat na paměť. Nejde o pokutu za formalitu, ale o riziko, že zaplatíte cizí dluh.
Na co se u odchodu nejčastěji zapomíná
- Deponované částky při insolvenci. Je-li zahájeno insolvenční řízení, srazí se stejně, ale exekutorovi se nic neposílá — částka se zadrží. Při odchodu se musí vypořádat a ve vyúčtování se sražené a vyplacené částky nesmí míchat.
- Exekuce, které „nic nesrážely“. I u nich platí oznamovací povinnost. Že se z nich nesrazilo nic, není důvod je vynechat — je to údaj, který do vyúčtování patří.
- Pořadí pohledávek. Nový zaměstnavatel na něj naváže. Když ho nepošlete, bude ho dohledávat exekutor — a znovu se zeptá vás.
Co s tím udělat, aby se na to nezapomnělo
Nejjednodušší je nespoléhat na to, že si někdo vzpomene, a mít seznam odcházejících zaměstnanců, u kterých oznámení ještě neproběhlo — s datem, odkdy lhůta běží.
Přesně to dělá naše aplikace: u každého zaměstnance, který má vyplněné datum skončení poměru a nevyřízenou exekuci, drží úkol na nástěnce, ukazuje termín a po jeho uplynutí ho zvýrazní. Vyúčtování srážek i přehled pohledávek s pořadím z ní vygenerujete, protože ta data v ní už jsou — nedohledávají se dodatečně.
Ten seznam nezmizí stářím. Nesplněnou povinnost by nemělo být možné přehlédnout právě proto, že je stará.
Vyzkoušet zdarma Podívat se na ceník
Související
Účtování exekuční srážky ze mzdy — vyúčtování, které se při odchodu posílá, musí sedět s tím, co je zaúčtované. Zvlášť u deponovaných srážek při insolvenci.
Zdroje
- zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád — § 295 a § 292
- Ministerstvo spravedlnosti — Srážky ze mzdy a jiných příjmů
Článek není právní službou ani právním poradenstvím. Vychází z veřejně dostupných zdrojů ke 2. 9. 2026.